Úvodní slovo

Něco málo o mně:

Neumím a nikdy jsem nechtěla psát blogy. Můj mozek zářijové Panny je nastaven příliš kriticky a využívání politických a populistických trendů k posbírání karmy by mne příliš vyčerpávalo. Mám ráda černý humor a noir (takový boj se zlem a padouchy jejich vlastními zbraněmi), kde se dokážu uvolnit a říci, jak se věci (v rámci fantazie) mají. Zbožňuji literaturu a vidím to stejně jako Paullina Simons: “Penso che sia impossibile scrivere un romanzo senza far trasparire qualcosa di sé .” 

Jsem přiměřeně rezervovaná (partner advokát i naši klienti mohou být klidní, nejsem žádná přátelská drbna), mám povahu vlka. Už teď vím, že psaní tohoto rádoby blogu bude pro mne utrpením. I já, nesympatická mrcha, totiž miluji nádhernou italskou přírodu, kuchyni, módu, hudbu, architekturu, a dokonce i tu bezstarostnou a občas materialistickou a nepochopitelnou italskou povahu. Bohužel umění vidět především pod povrch je v dobré advokátní kanceláři nezbytné, a blíže vás o tom, čeho se mají naši krajané vyvarovat, bude informovat formou různých kauz i zákonů advokát Boris Dubini. Aktuální situace je vážná, a přílivem uprchlíků i krizí zatížená Itálie v současnosti čelí i pokusům o nové zákony, které by se v budoucnosti mohly týkat především těch slabších. Tudíž i našich českých a slovenských maminek, které si kdysi, stejně jako já, nevzaly toho pravého italského prince. Denně se setkáváme  reálnými případy křivd a násilí na ženách a dětech. Nechci si hrát na Sibylu, ale návrh zákona Pillon   (il disegno di legge 735/2018, a firma del senatore Simone Pillon) a následovně povinné mediace a legalizovaná pas  tuto situaci ještě zhorší, o tom ale až příště…

Pokud jsem vás ještě nedorazila a chcete se o mě dozvědět něco navíc, náš český “Svět mezi řádky” se mnou připravil rozhovor. Jsem mu zato velice vděčná. http://www.podporaceskychautoru.cz/2018/07/rozhovor-se-spisovatelkou-lucii.html